Úchylové

Žiletkář

Když jsem nastoupila do autobusu a vytáhla knihu, skoro jsem si nevšimla, že si za mě sedl nějakej divnej chlápek. No nic jela jsem dál a lidi s dalšími a dalšími zastávkami ubývali. Jenom ten týpek za mnou furt seděl. Seděl tam až do konečný zastávky, kde jsme oba vystoupili. Naštěstí mě nějak nepronásledoval nebo tak něco. V klidu jsem došla domů. Hodila jsem si kabát na gauč a zarazila se. Zezadu na tom kabátu byly vyřezaný svislý čáry. Něčím sakra hodně ostrým. Když jsem to vyprávěla kolegyním, většina mi řekla, že se jim to taky stalo. Představa toho, že mě klidně mohl podříznout a já bych neměla šanci cokoli udělat, mě drtila.

Vrah v kině

Vyprávělo se, že po kinech v Plzni se potuloval vrah. Ten si vybíral lidi, za kterými bylo volné sedadlo. Tam bylo jeho místo. Vždy počkal než zhasnou světla a pak bodl svou oběť zezadu do krku. Většinou si nikdo ničeho nevšiml až do konce filmu. Také ho bylo těžké chytit, protože se vždy nějak vyplížil během filmu. Když se to rozkřiklo, všichni si kontrolovali sedadlo za nimi. Doteď tam prý řádí.

tu, hore